Přibližně o sto let později se opět spojili. Usadili se v Koutci, místu mezi řekami Bouřnou a Mšenou. Plavíni, kterých bylo málo, se ponejvíce smísili s Chluponohy a Staty. Statové navíc sídlili i kousek dále u Tharbadu a ve Vrchovině. Hobiti v Eriadoru založili několik sídel kupříkladu Špalíček. Jediným, nebo město Hůrka, které přečkalo až do konce Třetího věku. Nacházelo se na pradávné křižovatce cest, kde sídlili hobiti spolu s lidmi.
Ne všichni hobiti však opustili údolí Anduiny ihned, ještě několik staletí tam přebývali. Roku 1300 však byli na severu zůstavší nuceni znovu prchat před Angmarem. Někteří ze Statů šli na jih a přidali se k příbuzným u Tharbadu na Vrchovině, zatímco jiní se rozhodli vrátit zpět do Divočiny k životu u Kosatcové řeky jako například předkové známého Gluma Nejvíce hobitů se však odstěhovalo směrem na západ.
V r. 1601 Třetího věku se hobití bratři Marko a Blanko s mnoha hobitími rodinami vypravili z Hůrky dále na západ přes řeku Branduínu a osídlili krajinu patřící králi Arnoru, v současnosti téměř opuštěnou, a založili si zde státeček, podléhající Severnímu království, nazvaný Kraj. Král Argeleb II., vládce Arthedainu, který byl posledním zbytkem arnorského království, jim dal povolení k osídlení oblasti pokud budou chránit západní cestu a uznávat svrchovanost Severního království.
Bez recenzie
Pridať recenziu
Na pridane recenzie je potrebné sa prihlásiť
